Kniha Urantia

Kapitola 131

Světová náboženství

131:0.1 (1442.1) BĚHEM pobytu Ježíše, Gonoda a Ganida v Alexandrii jinoch Ganid strávil hodně svého času a nemalou sumu otcových peněz na shromažďování učení světových náboženstvích o Bohu a jeho vztazích se smrtelným člověkem. Ganid zaměstnal přes šedesát zkušených překladatelů při tvoření tohoto přehledu náboženských doktrín světa, týkajících se Božstev. A tady je nutno zdůraznit, že všechna tato učení, zobrazující monoteizmus, byla ve většině případech odvozena, přímo či nepřímo, z kázáních misionářů Machiventy Melkísedeka, kteří se vypravili ze svého centra v Šálemu do všech konců světa, aby tam šířili učení o jediném Bohu─Nejsvrchovanějším.

131:0.2 (1442.2) V následujícím textu je představen výtah z Ganidova rukopisu, který připravil v Alexandrii a v Římě a který se v Indii zachoval po dobu mnoha staletích po jeho smrti. Ganid sloučil tento materiál do deseti titulů, které jsou:

1. Kynizmus

131:1.1 (1442.3) Pozůstatky učení učedníků Melkísedeka, s výjimkou těch, které přetrvávaly v židovském náboženství, byly nejlépe zachovány v doktrínách kyniků. Ganidova sbírka obsahovala následující:

131:1.2 (1442.4) „Bůh je nejvyšší; on je Nejsvrchovanější nebes a země. Bůh je dokonalý okruh věčnosti a vládne vesmíru vesmírů. On je jediným tvůrcem nebes a země. To, co nařídí, se stane. Náš Bůh je jediný Bůh a je soucitný a milosrdný. Všechno, co je vznešené, posvátné, pravdivé a krásné je podobné našemu Bohu. Nejsvrchovanější je světlo nebes a země; je Bůh východu, západu, severu a jihu.

131:1.3 (1442.5) I když země pomine, zářivá tvář Nejvyššího zůstane vznešená a věhlasná. Nejsvrchovanější je první a poslední, je začátkem a koncem všeho. Je pouze jeden Bůh a jeho jméno je Pravda. Bůh je samo-existující a je prost veškerého hněvu a nenávisti; je nesmrtelný a nekonečný. Náš Bůh je všemohoucí a štědrý. Ačkoliv se projevuje mnoha způsoby, my uctíváme pouze Boha samotného. Bůh ví všechno─naše tajemství a naše prohlášení; on také ví, co si každý z nás zaslouží. Jeho moc se vyrovná všemu.

131:1.4 (1442.6) Bůh přináší mír a spolehlivě chrání všechny, kteří se bojí a důvěřují mu. Dává spasení všem, kteří mu slouží. Všechno tvoření je v moci Nejsvrchovanějšího. Jeho božská láska pramení z posvátnosti jeho moci a soucit se rodí v síle jeho velikosti. Nejsvrchovanější rozhodl o spojení těla a duše a obdařil člověka svým vlastním duchem. To, co dělá člověk, musí skončit, ale to, co dělá Tvořitel, trvá věčně. My získáváme znalosti z lidské zkušenosti, ale moudrost nabýváme z úmyslů Nejsvrchovanějšího.

131:1.5 (1443.1) Bůh vylévá déšť na zemi, on je příčinou toho, že slunce svítí na klíčící obilí a on nám dává bohatou úrodu dobrých věcí tohoto života a věčné spasení v budoucím světě. Náš Bůh má nesmírnou moc; jeho jméno je Dokonalý a jeho podstata je nevysvětlitelná. Když jste nemocni, je to Nejsvrchovanější, kdo vás léčí. Bůh je plný dobra vůči všem lidem; nemáme žádného jiného takového přítele jako je Nejsvrchovanější. Jeho milosrdenství zaplňuje všechno a jeho laskavost obklopuje všechny duše. Nejsvrchovanější je neměnný; a je naším pomocníkem kdykoliv ho potřebujeme. Kdykoliv se obrátíte k modlitbě, vždy je tam tvář Nejsvrchovanějšího a připravené ucho našeho Boha. Můžete se ukrýt před lidmi, ale ne před Bohem. Bůh není daleko od nás; on je všudypřítomný. Bůh zaplňuje všechno a žije v srdci člověka, který uznává jeho svaté jméno. Tvoření je v Tvořiteli a Tvořitel je ve tvoření. Hledáme Nejsvrchovanějšího a pak ho nalezneme ve svých srdcích. Vydáte se hledat drahého přítele a pak ho objevíte ve své duši.

131:1.6 (1443.2) Člověk, který ví o Bohu, se na všechny lidi dívá jako na rovné sebe; jsou jeho bratři. Ti, kdo jsou sobečtí, ti, kdo ignorují své bratry v těle, mají za odměnu jenom únavu. Ti, kdo milují své druhy a kdo mají čistá srdce, uvidí Boha. Bůh nikdy nezapomíná na upřímnost. On přivede čestné srdce k pravdě, protože Bůh je pravda.

131:1.7 (1443.3) Ve svém životě odstraníte pochybení a zdoláte zlo láskou k živé pravdě. Ve všech vašich vztazích s lidmi konejte dobro v odpověď na zlo. Hospodin Bůh je soucitný a láskyplný; on odpouští. Milujme Boha, protože nejdříve nás miloval on. Láskou Boha a jeho milosrdenstvím budeme spaseni. Chudí a bohatí lidé jsou bratři. Bůh je jejich Otec. Nedělej jiným zlo, které bys neudělal sobě.

131:1.8 (1443.4) Vždy vzývejte jeho jméno a jelikož věříte v jeho jméno, tak vaše modlitba bude vyslyšena. Jaká velká čest uctívat Nejsvrchovanějšího! Všechny světy a vesmíry uctívají Nejsvrchovanějšího. A ve všech svých modlitbách vzdávejte dík─vzestupte k uctívání. Pobožná úcta se vyhýbá zlu a zabraňuje hříchu. Vždy velebme jméno Nejsvrchovanějšího. Člověk, který se ukrývá v Nejsvrchovanějším, zakrývá své nedostatky od vesmírů. Když stojíte před Bohem s čistým srdcem, nemáte strach z žádného tvoření. Nejsvrchovanější je jako milující otec a matka; on nás oddaně miluje, své pozemské děti. Náš Bůh nám odpustí a povede naše kroky na cestách spasení. Vezme nás za ruku a přivede nás k sobě. Bůh spasí ty, kdo mu věří; on nenutí člověka sloužit jeho jménu.

131:1.9 (1443.5) Jestli víra v Nejsvrchovanějšího vstoupila do vašich srdcí, tak po všechny dny vašeho života budete osvobozeni od strachu. Netrapte se nad blahobytem bezbožných; nebojte se těch, kdo spřádají zlo; odvraťte duši od hříchu a vložte plnou svoji důvěru v Boží spasení. Unavená duše bloudícího smrtelníka nachází věčný odpočinek v náručí Nejsvrchovanějšího; moudrý člověk touží po božském objetí; pozemské dítě dychtí po bezpečnosti v objetí Vesmírného Otce. Ušlechtilý člověk usiluje o ten vyšší stav bytí, ve kterém duše smrtelníka splývá s duchem Nejvyššího. Bůh je spravedlivý: plody, nezískané z našich vlastních seteb na tomto světě, získáme v příštím světě“.

2. Judaizmus

131:2.1 (1444.1) Palestinští Kénijci zachránili mnoho z učení Melkísedeka a z těchto spisů, tak jak byly uchovány a pozměněny židy, Ježíš a Ganid udělali následující výtah:

131:2.2 (1444.2) „Na počátku Bůh stvořil nebe a zemi a všechny věci na ni. A pohleďte, všechno co stvořil, bylo velmi dobré. Hospodin je Bůh; není jiného, kromě něho nahoře na nebesích či dole na zemi. Proto milujte Hospodina, Boha vašeho, celým svým srdcem a celou vaší duší a celou vaší silou. Země bude naplněna vědomím Boha, tak jak vody naplňují moře. Nebesa hlásají slávu Boha a nebeská klenba je jeho dílem. Každý den pronášejí proslovy; každou noc přinášejí vědění. Neexistuje žádný jazyk či řeč, ve kterých by nebyl slyšen jejich hlas. Dílo Hospodina je velkolepé a s moudrostí vytvořil všechny věci; velikost Hospodina je neprozkoumatelná. On zná počet hvězd a všechny nazývá jejich jmény.

131:2.3 (1444.3) Moc Hospodina je nesmírná a jeho moudrost neskonalá. Říká Hospodin: „Tak, jak nebesa jsou výše než země, tak moje cesty jsou vyšší než vaše a moje myšlenky jsou vyšší než vaše myšlenky“. Bůh odkrývá hluboké a skryté věci, protože s ním pobývá světlo. Hospodin je soucitný a laskavý; je trpělivý a překypuje dobrotou a pravdou. Hospodin je dobrý a spravedlivý; pokorné přivede k pravdě. Okuste a uvidíte, že Bůh je dobrý! Požehnaný je člověk, který důvěřuje Bohu. Bůh je naše útočiště a síla, bezprostředně přítomná pomoc v potížích.

131:2.4 (1444.4) Laskavost Hospodina je věčná k těm, kteří ho uznávají a jeho spravedlnost je věčná i k dětem našich dětí. Hospodin je laskavý a plný soucitu. Hospodin je dobrý ke všem a citlivě milosrdný k celému svému tvoření; léčí zoufalé a obvazuje jejich rány. Kam půjdu od Božího ducha? Kam uprchnu od boží přítomnosti? Toto říká Nejvyšší a Vznešený, který obývá věčnost a jehož jméno je Svatý: „Žiji nahoře na svatém místě; a také s ním, kdo má kajícné srdce a pokorného ducha! Nikdo se nemůže ukrýt před naším Bohem, protože on zaplňuje nebesa a zemi. Ať se nebesa radují a ať země jásá. Ať všechny národy říkají: Hospodin vládne! Děkujte Bohu, protože jeho soucit trvá navždy.

131:2.5 (1444.5) Nebesa hlásají jeho spravedlnost a všechny národy vidí jeho slávu. Je to Bůh, který nás stvořil a ne my sebe; my jsme jeho národ, ovce na jeho pastvinách. Jeho soucit je věčný a jeho pravda přetrvává pro všechny generace. Náš Bůh je vládcem nad národy. Ať je země naplněna jeho slávou! Ať lidé velebí Boha pro jeho laskavost a pro jeho nádherné dary lidským dětem!

131:2.6 (1444.6) Bůh stvořil člověka o maličko méně božským a opatřil ho láskou a soucitem. Hospodin zná cestu poctivých a cesta nečestných zanikne. Respekt k Hospodinu je začátkem moudrosti; pochopení je poznání Nejvyššího. Říká Všemohoucí Bůh: „Jdi přede mnou a buď dokonalý.“ Nezapomeň, že pýcha předchází pád a pyšný duch předchází zkázu. Ten, kdo ovládá sám sebe, je mocnější než ten, kdo dobude město. Říká Hospodin Bůh, Svatý: „Návratem ke svému duchovnímu klidu budete spaseni; v tichosti a důvěře bude vaše síla.“ Ti, kdo čekají na Hospodina, obnoví svoji sílu; dostanou křídla jako orli. Poběží a neunaví se; půjdou a neochabnou. Hospodin vás zbaví vašeho strachu. Říká Hospodin: „Nebojte se, protože já jsem s vámi. Nelekejte se, protože já jsem váš Bůh. Já vám dám sílu; já vám pomůžu; ano, já vás budu podpírat pravou rukou mé spravedlnosti“.

131:2.7 (1445.1) Bůh je náš Otec; Hospodin je náš vykupitel. Bůh stvořil vesmírné davy a všechny je chrání. Jeho spravedlnost je jako hory a jeho soudnost je jako bezedný oceán. Dává nám pít z řeky svých radostí a v jeho světle my uvidíme světlo. Je vhodné děkovat Hospodinu a pět chválu Nejsvrchovanějšímu; projevovat láskyplnou laskavost ráno a božskou oddanost každou noc. Království Boží je království věčné; a jeho nadvláda přetrvá všechny generace. Hospodin je můj pastýř; nebudu nic požadovat. Pokládá mne na zelené pastviny; vede mne k tichým vodám. Uzdravuje moji duši. Vede mne po stezkách čestnosti. Ano, přestože jdu údolím ve stínu smrti, nebojím se žádného zla, protože Bůh je se mnou. Je nepochybné, že laskavost a soucit mne budou doprovázet po všechny dny mého života a já budu pobývat v domě Hospodina navěky.

131:2.8 (1445.2) Jahve je Bůh mého spasení; proto vkládám svoji důvěru v boží jméno. Budu důvěřovat Hospodinu celým svým srdcem; nebudu se spoléhat na své vlastní chápání. Na všech svých cestách ho budu brát na vědomí a on mne povede. Hospodin je spolehlivý; dodržuje slovo těch, kdo mu slouží; spravedlivý bude živ vírou. Jestli neděláš dobro, je to proto, že u dveří leží hřích; lidé sklízejí zlo jimi zaorané a hřích jimi zasetý. Netrapte se kvůli darebákům. Hospodin vás neuslyší, jestli máte špatnost ve svém srdci; jestli hřešíte proti Bohu, ubližujete také své vlastní duši. Bůh bude soudit všechny lidské činy, dobré či zlé. Jak člověk myslí, takový je.

131:2.9 (1445.3) Hospodin je nablízku všem těm, kdo ho volají upřímně a pravdivě. Slzy mohou téct celou noc, ale ránem přichází radost. Veselé srdce dělá dobře jako lék. Bůh neodepře dobro těm, kteří jdou životem čestně. Uctívej Boha a dodržuj jeho přikázání, protože to je veškerá povinnost člověka. Tak hovoří Hospodin, který stvořil nebesa a který vytvořil zemi: „Není jiného Boha, kromě mne, Boha spravedlivého a spasitele. Obraťte se ke mně a budete spaseni, lidé všech konců země. Jestli mne hledáte a jestli mne hledáte celým svým srdcem, naleznete mne.“ Pokorní zdědí zemi a budou se těšit požehnanému míru. Každý, kdo seje špatnost, sklidí pohromu; ti, kdo sejí vítr, sklidí vichřici.

131:2.10 (1445.4) „Přijďte a posoudíme společně,“ říká Hospodin. „Třebaže vaše hříchy budou jako jasně červená barva, stanou se bílými jako sníh. Třebaže budou červené jako karmín, stanou se bílými jako ovčí vlna.“ Ale nečestní nebudou mít mír; jsou to vaše vlastní hříchy, které vám odepřely dobré věci. Bůh je zdraví mé duševní rovnováhy a radostí mé duše. Věčný Bůh je moje síla; on je naším příbytkem a ochraňuje nás jeho věčné objetí. Hospodin je nablízku těm, kdo jsou zlomeni žalem; on spasí všechny ty, kdo se duchem podobají dětem. I čestný člověk může mít hodně trápení, ale Hospodin ho všech těchto strastí zbaví. Svěřte se Bohu─důvěřujte mu─a on bude konat. Ten, kdo žije v tajném příbytku Nejsvrchovanějšího, bude pobývat ve stínu Všemohoucího.

131:2.11 (1445.5) „Miluj svého souseda jako sebe samého; neměj zášť proti žádnému člověku. Nedělej jinému to, co sám nenávidíš. Miluj svého bratra, protože Hospodin řekl: „Já budu milovat své děti štědře.“ Cesta čestných je jako zářivé světlo, které září více a více na cestě k dokonalosti. Ti moudří budou zářit jako nebeská klenba a ti, kteří přivedou mnoho lidí k čestnosti, budou jako hvězdy, navěky věků. Pomozte zlomyslnému opustit cestu zla a nečestnému člověku jeho vzdorovité myšlenky. Říká Hospodin: „Ať se obrátí ke mně a já k němu budu milosrdný; bohatě mu odpustím.“

131:2.12 (1446.1) Říká Hospodin, stvořitel nebes a země: „Velký klid mají ti, kdo milují můj zákon. Má přikázání jsou: budeš mne milovat celým svým srdcem, nebudeš mít žádné jiné bohy kromě mne; nebudeš brát moje jméno nadarmo; nezapomeneš ctít šábes jako den klidu; cti otce svého a matku svou; nezabiješ; nespácháš cizoložství; nepokradeš; nebudeš křivě svědčit; nebudeš závistivý.“

131:2.13 (1446.2) A všem těm, kdo milují Hospodina nadevše a své sousedy jako sebe samy, Bůh nebes říká: „Vykoupím vás z hrobu; zachráním vás od smrti. Budu milosrdný k vašim dětem stejně, jak k nim budu spravedlivý. Neřekl jsem o svých pozemských tvorech;vy jste synové živého Boha? A nemiluji vás věčnou láskou? Nevyzval jsem vás, abyste se stali podobnými mne a pobývali navždy se mnou v Ráji?“

3. Buddhizmus

131:3.1 (1446.3) Ganid byl vzrušen, když zjistil jak blízko byl buddhizmus k tomu, aby se stal velkým a krásným náboženstvím bez Boha, bez osobního a univerzálního Božstva. Nicméně, nalezl záznam o určité dávné víře, která odrážela zřetelný vliv učení Melkísedekových misionářů, kteří působili v Indii ještě i za časů Buddhy. Ježíš a Ganid shromáždili následující výpisy z buddhistické literatury:

131:3.2 (1446.4) „Z čistého srdce bude tryskat radost k Nekonečnému; celé moje bytí bude v míru s touto nad-smrtelnou radostí. Moje duše je naplněna spokojeností a moje srdce přetéká blaženou mírumilovnou důvěrou. Nemám strach; jsem zbaven úzkosti. Žiji v bezpečí a moji nepřátelé mne nemohou znepokojit. Jsem spokojen s plody mého přesvědčení. Zjistil jsem, že cesta k Nesmrtelnému je snadná. Modlím se za víru, která mne podporuje na dlouhé cestě; já vím, že nadpozemská víra mne nezklame. Já vím, že moji bratři budou prospívat, jestliže se naplní vírou k Nesmrtelnému, tou vírou, která vytváří skromnost, čestnost, moudrost, odvahu, vědomost a vytrvalost. Opusťme soužení a neznejme strach. Ve víře své se držme opravdové čestnosti a ryzí srdnatosti. Naučme se rozjímat o spravedlnosti a soucitu. Víra je pravým bohatstvím člověka; je to dar ctnosti a slávy.

131:3.3 (1446.5) Nečestnost je zavrženíhodná; hřích je opovrženíhodný. Zlo je hanebné, ať v myšlence, či v činech. Bolest a trápení doprovázejí zlo, tak jako prach doprovází vítr. Štěstí a pokoj mysli doprovázejí čisté myšlení a mravný život jako stín doprovází hmotu materiálních věcí. Zlo je plodem chybně řízeného myšlení. Zlo vidí hřích tam, kde žádný hřích není; nevidí žádný hřích tam, kde hřích je. Zlo je cesta chybných dogmat. Ti, kdo se vyhýbají zlu tím, že vidí věci takové, jaké jsou, dosáhnou štěstí, protože přijímají pravdu. Ukončete vaše utrpení, nenáviďte hřích. Když vzhlédnete k Ušlechtilému, celým svým srdcem se odvracíte od hříchu. Neomlouvejte zlo; netolerujte hřích. Vaší snahou napravit hříchy minulosti získáváte sílu odolávat těmto tendencím v budoucnu. Rozvážnost se rodí z pokání. Za každý svůj poklesek se vyzpovídejte Ušlechtilému.

131:3.4 (1447.1) Veselost a radost jsou odměny za dobře vykonané činy pro slávu Nesmrtelného. Nikdo vás nemůže okrást o svobodu vaší vlastní mysli. Jestli víra vašeho náboženství osvobodila vaše srdce, jestli vaše mysl je jako hora stálá a pevná, potom bude mír duše proudit pokojně jako tekoucí řeka. Ti, kdo věří ve spasení, jsou navždy zbaveni chtivosti, závisti, nenávisti a falešných představ o bohatství. Přestože víra je energií lepšího života, vy sami si musíte vydobýt vaše vlastní spasení houževnatostí. Jestli si chcete být jisti vaším konečným spasením, pak dbejte na to, abyste se upřímně snažili vždy jednat čestně. Rozvíjejte ve svém srdci jistotu, která pramení uvnitř─tím poznáte nadšení z věčného spasení.

131:3.5 (1447.2) Žádný věřící nemůže doufat v dosažení osvícení, které přinese nesmrtelnou moudrost, když setrvává v lenosti, pohodlnosti, skleslosti, nečinnosti, nemravnosti a sobeckosti. Ale každý, kdo je pečlivý, prozíravý, přemýšlivý, zanícený a svědomitý─ještě v životě na zemi─může dosáhnout nejvyššího osvícení, doprovázeného vyrovnaností a svobodou božské moudrosti. Pamatujte si, že každý čin bude odměněn. Zlo vede k soužení a hřích končí v mukách. Radost a štěstí jsou výsledkem spořádaného života. Také zločinec prožívá období milosti, než plně dozrají jeho zlé činy, ale nevyhnutelně musí přijít bohatá sklizeň plodů jeho zlého konání. Ať žádný člověk nepřemýšlí o hříchu lehkomyslně a neříká si ve svém srdci: „Trest za špatné činy mne nepostihne.“ Co děláte jiným, stane se vám─podle soudu moudrosti. Bezpráví, spáchané na vašich druzích, se vrátí zpět k vám. Žádná bytost nemůže uniknout osudu svých činů.

131:3.6 (1447.3) Hlupák si řekl: „Zlo mne neovládne“; ale bezpečí je dosaženo pouze tehdy, když duše žádá výtku a mysl usiluje o moudrost. Moudrý muž má ušlechtilou duši, která je přátelská uprostřed jeho nepřátel, pokojná mezi nepokojnými a štědrá mezi chamtivými. Sebeláska je jako plevel v úrodném poli. Sobeckost vede k trápení; neustálá starost zabíjí. Pokorná mysl přináší štěstí. Největším bojovníkem je ten, kdo zvítězí nad sebou samým a zkrotí sebe sama. Zdrženlivost ve všech věcech je prospěšná. Člověk je vznešenější osobou, když ctí počestnost a koná své povinnosti. Nenechejte zlost a nenávist, aby vás ovládly. O nikom nemluvte špatně. Spokojenost je největším bohatstvím. Co je dáno moudře, je dobře uloženo. Nedělejte jiným to, co si nepřejete, aby se stalo vám. Za zlo odplácej dobrem; překonej zlo dobrem.

131:3.7 (1447.4) Čestná duše je více žádaná, než nadvláda nad celou zemí. Nesmrtelnost je cílem upřímnosti; smrt je konec bezohledného života. Ti, kdo jsou čestní, neumřou; ti bezohlední jsou už nyní mrtví. Požehnaní jsou ti, kdo pochopí nesmrtelný stav. Ti, kdo trýzní živé, ti těžko najde štěstí po smrti. Nesobečtí jdou do nebe, kde se radují z dokonalého štěstí nekonečné štědrosti a pokračují ve zvětšování ušlechtilosti. Každý smrtelník, který myslí čestně, mluví ušlechtile a jedná nesobecky, se nestane ctnostným jenom v tomto krátkém životě, ale také, po rozpadu těla se bude radovat z krásy nebes.“

4. Hinduizmus

131:4.1 (1447.5) Misionáři Melkísedeka šířili učení o jednom Bohu všude, kam přišli. Mnoho z této monoteistické doktríny, společně s jinými a předcházejícími koncepcemi, bylo zahrnuto do pozdějšího učení hinduizmu. Ježíš a Ganid udělali následující výpisy:

131:4.2 (1448.1) „On je veliký Bůh, ve všech směrech nejvyšší. On je Hospodin, ve kterém je obsaženo všechno. On je tvořitelem a správcem vesmíru vesmírů. Bůh je jeden; je absolutně sám a samotný; je jediný. A tento jeden Bůh je náš Tvůrce a konečný osud duše. Nejvyšší nepopsatelně září; on je Světlo Světel. Každé srdce a každý svět jsou osvětleny tímto božím světlem. Bůh je náš ochránce─stojí po boku svých tvorů─a ti, kdo se naučí ho vidět, se stanou nesmrtelnými. Bůh je velký zdroj energie; on je Velká Duše. On má univerzální nadvládu nad vším. Tento jediný Bůh je láskyplný, nádherný a zbožňováníhodný. Náš Bůh má nejvyšší moc a setrvává v nejvyšším příbytku. Tato opravdová Osoba je věčná a božská; on je původní Pán nebes. Všichni proroci ho oslavovali a on sám se nám odhalil. My ho uctíváme. Ó, Nejvyšší Bytosti, zdroji bytostí, Pane tvoření a vládce vesmíru, odhal nám, tvým tvorům, moc, která tě dělá nehmotným! Bůh vytvořil slunce a hvězdy, on sám je zářivý, ryzí a samo-existující. Jeho věčná vědomost je božsky moudrá. Věčný je neproniknutelný zlem. Poněvadž vesmír pochází z Boha, on ho náležitě řídí. On je příčina tvoření a proto všechny věci jsou v něm uloženy.

131:4.3 (1448.2) Bůh je spolehlivé útočiště každého dobrého člověka ve chvíli nouze; Nesmrtelný pečuje o celé lidstvo. Boží spasení je trvalé a jeho dobrota je milosrdná. On je milující ochránce, blahoslavený obránce. Říká Hospodin: „Pobývám v jejich vlastních duších jako lampa moudrosti. Já jsem velkolepost velkolepých a dobrota dobrých. Kde se dva, nebo tři shromáždí, já jsem tam také.“ Tvor nemůže uniknout přítomnosti Tvořitele. Hospodin dokonce počítá nekonečné mrkání oka každého smrtelníka; a my ctíme tuto božskou Bytost jako našeho neoddělitelného společníka. On je vše-ovládající, štědré, všudypřítomné a nekonečné dobro. Hospodin je náš vládce, úkryt a nejvyšší kontrolor; a jeho původní duch pobývá ve smrtelné duši. Věčný Svědek neřesti a ctnosti pobývá v lidském srdci. Dlouze se zamysleme nad obdivuhodným a božským oživovatelem; nechejme jeho ducha řídit naše myšlenky. Z tohoto nereálného světa nás veď do reálného světa! Z temnoty nás vyveď ke světlu! Ze smrti nás přiveď k nesmrtelnosti!

131:4.4 (1448.3) S našimi srdci, zbavených veškeré nenávisti, uctívejme věčného. Náš Bůh je Pánem modlitby; on slyší pláč svých dětí. Nechť všichni lidé podřídí své vůle jemu, Neochvějnému. Radujme se ze svobody Pánovy modlitby. Udělejte z modlitby vašeho nejvnitřnějšího přítele a uctívejte podporu svých duší. „Jestliže mne budete uctívat v lásce, říká Věčný, já vám dám moudrost, abyste mne dosáhli, protože moje úcta je čest pro všechny tvory.“ Bůh osvětluje sklíčené a posiluje skleslé. Poněvadž Bůh je náš silný přítel, nemáme již více strach. Velebíme jméno nikdy podrobeného Dobyvatele. Uctíváme ho proto, že je spolehlivým a věčným pomocníkem člověka. Bůh je náš neomylný vůdce a neselhávající průvodce. On je šlechetný rodič nebes a země, mající neomezenou energii a nekonečnou moudrost. Jeho nádhera je úžasná a jeho krása božská. On je nejvyšší záštitou vesmíru a stálým ochráncem věčného zákona. Náš Bůh je Pánem života a Podporovatelem všech lidí; je milovníkem lidstva a pomocníkem těch, kdo jsou v nesnázích. On je dárcem našeho života a Bůh Pastýř lidských stád. Bůh je náš otec, bratr a přítel. A my toužíme poznat tohoto Boha v našem nitru.

131:4.5 (1448.4) Naučili jsme se získat víru skrze toužení našich srdcí. Dosáhli jsme moudrost potlačením našich smyslů a pomocí moudrosti jsme poznali mír v Nejvyšším. Ten, kdo je naplněn vírou, uctívá opravdově, když jeho vnitřní „já“ je soustředěno na Boha. Náš Bůh nosí nebesa jako plášť; on také obývá dalších šest rozsáhlých vesmírů. On je nadřazen a je nejvyšším ve všem. My žádáme odpuštění od Hospodina za všechna naše provinění proti našim druhům; a Náš duch nesnáší veškeré zlo; proto, Ó Pane, ochraň nás od nákazy hříchem. Modlíme se k Bohu jako utěšiteli, ochránci a spasiteli─k tomu, který nás miluje.

131:4.6 (1449.1) Duch Vesmírného Správce vniká do duše prostého tvora. Moudrý je ten člověk, který ctí Jednoho Boha. Ti, kteří usilují o dokonalost, musí opravdu znát Hospodina Nejvyššího. Nikdy se nebojí ten, kdo ví o blažené bezpečnosti Nejvyššího, protože Nejvyšší říká těm, kteří mu slouží: Nebojte se, protože já jsem s vámi.“ Bůh prozřetelnosti je náš Otec. Bůh je pravda. A touhou Boha je to, aby mu jeho tvorové rozuměli─plně poznejte pravdu. Pravda je věčná; udržuje vesmír. Naše nejvyšší touha bude spojení s Nejvyšším. Velký Správce je původcem všech věcí─všechno vzniká z něho. A toto je souhrn povinností: nechť žádný člověk nedělá jinému to, co se i jemu protiví; neměj zlé úmysly, neuhoď toho, kdo uhodí tebe; přemož zlost soucitem a potlač nenávist laskavostí. A to všechno bychom měli dělat, protože Bůh je dobrý přítel a vlídný otec, který promíjí všechny naše pozemské prohřešky.

131:4.7 (1449.2) Bůh je náš Otec, země naše matka a vesmír naše rodiště. Bez Boha je duše zajatkyní; poznání Boha osvobozuje duši. Rozjímáním o Bohu, spojením s Bohem, přichází vysvobození z iluzí zla a konečné spasení od všech materiálních okovů. Když člověk odhrne oponu prostoru, potom přijde konec zla, protože člověk nalezl Boha. Ó Bože, zachraň nás od trojnásobné zkázy pekla─chtivosti, hněvu a hrabivosti! Ó duše, připrav se na duchovní boj za nesmrtelnost! Když přichází konec smrtelného života, neváhej opustit toto tělo pro vhodnější a krásnější formu a probudit se v oblastech Nejvyššího a Nesmrtelného, kde není strach, smutek, hlad, žízeň či smrt. Poznat Boha, znamená přetrhat řetězy smrti. Duše, znající Boha, stoupá vesmírem tak, jako se smetana objevuje na povrchu mléka. My ctíme Boha, všudypřítomný vliv, Velikou Duši, která neustále pobývá v srdcích svých tvorů. A ti, kdo ví, že Bůh je usídlen v lidském srdci, jsou předurčeni stát se takovými, jako on─nesmrtelnými. Zlo musí zůstat tady na tomto světě, ale ctnost následuje duši do nebe.

131:4.8 (1449.3) Pouze nečestný říká: ve vesmíru není ani pravda, ani vládce; on byl určen jenom pro naše smyslnosti. Takové duše jsou klamány malostí svého intelektu. Tímto se oni odevzdají požitkům svých smyslností a připraví své duše o radosti z ctnosti a potěšení z poctivosti. Co může být většího, než spasení od hříchu? Člověk, který vidí Nejvyššího, je nesmrtelný. Přátelé člověka v těle nemohou přežít smrt; jenom ctnost doprovází člověka v jeho věčném putování kupředu k radostným a slunným polím Ráje.“

5. Zoroastrizmus

131:5.1 (1449.4) Sám Zoroaster byl v přímém spojení s potomky raných misionářů Melkísedeka a jejich doktrína o jediném Bohu se stala centrálním učením náboženství, které bylo založeno v Persii. Kromě judaizmu, žádné jiné náboženství té doby neobsahovalo více z těchto učeních Šálemu. Ze záznamů o tomto náboženství Ganid udělal následující výpisy:

131:5.2 (1450.1) „Všechno pochází z Jediného Boha a všechno náleží jemu─všemoudrému, dobrotivému, spravedlivému, svatému, zářivému a nádhernému. Tento Bůh, náš Bůh, je zdrojem veškerého světla. Je Tvořitel, Bůh všech užitečných záměrů a ochránce spravedlnosti ve vesmíru. Moudrost života spočívá v jednání ve shodě s duchem pravdy. Bůh je vševidoucí a vidí jak zlé činy zlomyslných, tak i prospěšnou práci čestných; náš Bůh pozoruje všechno zábleskem oka. Jeho dotyk je hojivý dotyk. Hospodin je všemocný dobrodinec. Bůh natahuje svoji dobročinnou ruku jak k čestným, tak i nečestným. Bůh vytvořil svět a stanovil odměny za dobro a zlo. Všemoudrý Bůh slíbil nesmrtelnost pobožným duším, které myslí čistě a jednají čestně. Jakými si přejete opravdu být, takovými budete. Světlo slunce je jako moudrost pro ty, kteří vidí Boha ve vesmíru.

131:5.3 (1450.2) Velebte Boha hledáním radosti Moudrého. Uctívejte Boha světla radostným putováním po cestách, stanovenými jeho odhaleným náboženstvím. Je pouze jeden Nejvyšší Bůh, Pán Nebeských Světel. My se klaníme tomu, kdo vytvořil oceány, rostliny, zvířata, zemi a nebe. Náš Bůh je Hospodin, nejdobrotivější. Ctíme nejkrásnějšího, nejštědřejšího Nesmrtelného, obdařeného věčným světlem. Bůh je od nás nesmírně vzdálen a současně je nám nejblíže, protože pobývá v našich duších. Náš Bůh je božský a nejsvatější Duch Ráje a přesto pomáhá člověku nejvíce ze všech svých tvořeních. Bůh nám nejvíce pomáhá v nejvýznamnější ze všech činností─poznávání ho. Bůh je nejobdivuhodnější a spravedlivý přítel; je naše moudrost, život a síla duše a těla. Prostřednictvím našeho čestného myšlení nám moudrý Tvořitel umožní konat jeho vůli, čímž dosahujeme všechno to, co je božsky dokonalé.

131:5.4 (1450.3) Hospodine, nauč nás, jak prožít život v těle a současně se připravovat na příští život ducha. Promluv k nám, Hospodine, a my vykonáme tvé příkazy. Pouč nás o správných cestách a my po nich půjdeme. Zaruč nám, že můžeme dosáhnout spojení s tebou. My víme, že náboženství je správné, protože nás vede k souladu s čestností. Bůh je naše moudrá podstata, nejlepší myšlení a správné jednání. Bůh nám může umožnit spojení s božským duchem a nesmrtelnost v něm samým!

131:5.5 (1450.4) Toto náboženství Moudrého zbavuje věřícího každé zlé myšlenky a hříšného činu. Klaním se před Bohem nebes v pokání jestliže jsem hřešil v myšlence, slově či činu─úmyslně či neúmyslně─a nabízím modlitby za prominutí a odpuštění. Vím, že když se vyzpovídám a jestli nemám v úmyslu udělat opět špatnou věc, tak hřích bude odstraněn z mé duše. Vím, že odpuštění odstraní pouta hříchu. Ti, kdo páchají zlo, budou potrestáni, ale ti, kdo se řídí pravdou, se budou těšit blaženosti věčného spasení. Pomocí ctnosti se nás zmocni a poskytni spásonosnou sílu našim duším. Požadujeme slitování, protože se snažíme dosáhnout dokonalosti; chceme být jako Bůh.

6. Suduanizmus (džainizmus)

131:6.1 (1450.5) Třetí skupina náboženských věřících, kteří v Indii uchovali doktrínu jednoho Boha─pozůstatek Melkísedekova učení─byla v té době známa jako suduanisté. Později se tito věřící stali známými jako stoupenci džainizmu. Oni učili, že:

131:6.2 (1450.6) „Pán Nebes je nejvyšší. Ti, kdo páchají hřích, nevystoupí na nebesa, ale ti, kdo jdou po cestách počestnosti najdou místo v nebi. Jestliže známe pravdu, máme zajištěn život po smrti. Duše člověka může vystoupit na nejvyšší nebe, tam rozvinout svoji pravou duchovní podstatu a dosáhnout dokonalost. Nebeský stav osvobozuje člověka ze zajetí hříchu a představuje mu trvalé blaženosti; čestný člověk již poznal konec hříchu a s ním spojená všechna trápení. Vlastní „já“ je nepřemožitelným nepřítelem člověka a toto „já“ se projevuje v člověku ve čtyřech největších vášních: zlobě, pýše, podvádění a chtivosti. Největším vítězstvím člověka je podrobení sebe sama. Když se člověk obrací k Bohu pro odpuštění a když se osmělí radovat se z takové svobody, tak je tímto osvobozen od strachu. Člověk by měl projít životem tak, aby se choval k jiným lidem tak, jak on by si přál, aby oni se chovali k němu.

7. Šintoizmus

131:7.1 (1451.1) Jen nedávno byly do alexandrijské knihovny uloženy rukopisy o tomto náboženství Dálného východu. Bylo to jedno ze světových náboženstvích, o kterém Ganid nikdy neslyšel. Tato víra také obsahovala zbytky dávného Melkísedekova učení, což je patrno z následujícího výtahu:

131:7.2 (1451.2) „Říká Hospodin: „ Vy všichni přijímáte moji božskou sílu; všichni lidé se těší mé milosrdné pomoci. Mám velkou radost z přibývání čestných lidí po celé zemi. A v krásách přírody a v ctnostech lidí se snaží Pán Nebes odhalit sebe sama a ukázat svoji pravou podstatu. Poněvadž pradávní lidé neznali moje jméno, projevil jsem se tím, že jsem se na tento svět narodil jako viditelná bytost a zakusil od člověka takové ponížení, že i ten člověk nezapomene moje jméno. Já jsem tvůrcem nebe a země; slunce a měsíc a všechny hvězdy podléhají mojí vůli. Já jsem vládcem všech tvorů na zemi a ve čtyřech mořích. I když jsem veliký a nejvyšší, přesto vnímám modlitbu nejchudšího chudáka. Jestli jakýkoliv tvor mne bude ctít, vyslyším jeho modlitbu a vyhovím přání jeho srdce“.

131:7.3 (1451.3) „Pokaždé, když člověk podléhá úzkosti, udělá jeden krok zpátky od vedení ducha jeho srdce“. Pýcha zatemňuje Boha. Jestliže chcete získat nebeskou pomoc, odložte svoji hrdost; každý vlásek pýchy zahaluje spásonosné světlo jako velký mrak. Jestliže nejste čestní uvnitř, je zbytečné se modlit za něco, co je zevnější. „Jestli slyším vaše modlitby, je to proto, že předstupujete přede mne s čistým srdcem, zbaveného falše a pokrytectví, s duší, která odráží pravdu jako zrcadlo. Jestliže chcete dosáhnout nesmrtelnosti, vzdejte se světa a přijďte ke mně.“

8. Taoizmus

131:8.1 (1451.4) Poslové Melkísedeka pronikli hluboko do Číny a doktrína jednoho Boha se stala součástí raného učení několika čínských náboženstvích; to, které vydrželo nejdéle a obsahovalo nejvíce z monoteistické pravdy, byl taoizmus a Ganid shromáždil následující úryvky z učení jeho zakladatele:

131:8.2 (1451.5) „Jak čistý a pokojný je Nejvyšší a přesto jak je silný a mocný, jak hluboký a nezměrný! Tento Bůh nebes je ctihodný předek všeho existujícího. Jestli znáte Věčného, jste osvícení a moudří. Jestli neznáte Věčného, pak se nevědomost projevuje jako zlo, probouzející vášně hříchu. Tato obdivuhodná Bytost existovala před nebesy a zemí. Věčný je opravdově duchovní; je jediný a nemění se. On je opravdu matka světa a všechno tvoření se pohybuje kolem něj. Tento Veliký poskytuje sám sebe lidem a tím jim umožňuje stát se lepšími a přežít. Dokonce když člověk ví o něm jen málo, přesto může jít po cestách Nejvyššího; může se podřídit vůli nebes.

131:8.3 (1452.1) Všechny prospěšné práce opravdové služby pocházejí z Nejvyššího. Všechno závisí na Velkém Zdroji života. Velký Nejvyšší nežádá žádné uznání za poskytování sebe sama. Má nejvyšší moc a přesto zůstává skryt našim zrakům. Neustále mění své rysy a současně zdokonaluje své tvory. Nebeský Rozum je rozvážný a trpělivý ve svých záměrech, ale jist svými výsledky. Nejvyšší se rozprostírá celým vesmírem a všechno udržuje. Jak velký a silný je jeho překypující vliv a přitažlivá síla! Opravdová dobrotivost je jako voda, která všechno zvelebuje a ničemu neškodí. A jako voda, opravdová dobrotivost vyhledává nejnižší místa, dokonce takové úrovně, kterým se ostatní vyhýbají a je to proto, že se podobá Nejvyššímu. Nejvyšší tvoří všechno a všechno stvořené udržuje při životě a duchovně zdokonaluje. A je záhadou, jak Nejvyšší podporuje, chrání a zdokonaluje tvora, aniž by ho nutil. Vede a řídí, ale bez prosazování sebe samého. Pomáhá rozvoji, ale nepodmaňuje.

131:8.4 (1452.2) Moudrý člověk objímá svým srdcem celý vesmír. Nevědomost je nebezpečná. Ti, kdo usilují o velikost, se musí naučit být pokornými. Při tvoření světa se Nejvyšší stal jeho matkou. Znát svoji matku, znamená přiznat svoje synovstvo. Moudrý je ten člověk, který pohlíží na všechny části z pohledu celku. Chovejte se ke každému člověku tak, jako byste byli na jeho místě. Odplácejte křivdu laskavostí. Jestliže milujete lidi, budou k vám přitahováni─nebude mít žádné potíže si je získat.

131:8.5 (1452.3) Velký Nejvyšší vším prostupuje; je na levé straně a i na pravé; podporuje všechno tvoření a pobývá ve všech opravdových bytostech. Nemůžete najít Nejvyššího a ani nemůže najít místo, kde on není. Jestli člověk uzná špatnost svého jednání a ze srdce toho lituje, může pak žádat o odpuštění; může uniknout trestu; může změnit pohromu ve štěstí. Nejvyšší je bezpečným útočištěm všeho tvoření; je ochráncem a spasitelem lidstva. Jestliže ho denně hledáte, naleznete ho. Poněvadž on může odpustit hříchy, je opravdu tím nejvzácnějším pro všechny lidi. Vždy si pamatujte, že Bůh neodměňuje člověka za to, co dělá, ale za to, jaký je; proto byste měli nabídnout pomoc svým druhům bez myšlení na odměnu. Dělejte dobro bez přemýšlení o vlastním prospěchu.

131:8.6 (1452.4) Moudří jsou ti, kdo znají zákony Věčného. Neznalost božského zákona je utrpení a neštěstí. Ti, kdo znají zákony Boha, jsou svobodomyslní. Jestliže znáte Věčného, přestože vaše tělo zanikne, vaše duše bude žít věčně v duchovní službě. Jste opravdu moudří, když rozpoznáte svoji nedůležitost. Jestliže pobýváte ve světle Věčného, budete osvíceni Nejvyšším. Ti, kteří věnují sebe pro službu Nejvyššímu, radostně kráčí k Věčnému. Když člověk umírá, duch začíná svůj dlouhý let velkého putování domů.“

9. Konfucianizmus

131:9.1 (1452.5) Také poslední z velkých světových náboženstvích, uznávajících Boha, bere na vědomí monoteizmus Melkísedekových misionářů a jejich vytrvalých následovníků. Ganidův stručný výtah z konfucianizmu zněl:

131:9.2 (1452.6) „Co stanoví Nebe, to je bez chyby. Pravda je reálná a božská. Všechno vzniká v Nebi a Velké Nebe nechybuje. Nebe dosadilo mnoho podřízených, aby pomáhali při učení a zdokonalování nižších tvorů. Veliký, velmi veliký, je Jediný Bůh, který vládně člověku z nebes. Bůh je majestátní ve své moci a vznešený ve svém soudu. Ale tento Velký Bůh nadělil mravní smysl také mnoha méně vyvinutým lidem. Štědrost Nebes se nikdy nezastaví. Shovívavost je nejlepším darem Nebes lidem. Nebesa poskytla svoji lidské duši ušlechtilost; ctnosti člověka jsou plodem této ušlechtilosti, darované Nebesy. Velká Nebesa všechno vidí a sledují člověka ve všem jeho počínání. A děláme dobře, když nazýváme Velká Nebesa naším Otcem a naší Matkou. Jestliže tímto jsme služebníky našich božských předků, pak se můžeme důvěrně modlit k Nebesům.Vždy a ve všem mějme úctu k majestátnosti Nebes. My uznáváme, Ó Bože, Nejsvrchovanější a nejvyšší Vladaři, že soud závisí na tobě a že všechno milosrdenství pochází z božského srdce.

131:9.3 (1453.1) Bůh je s námi; proto v našich srdcích není žádný strach. Jestli se ve mně najde jakákoliv ctnost, je to projev Nebes, která pobývají ve mně. Ale tato Nebesa uvnitř mne často těžce zkouší moji víru. Jestli je Bůh se mnou, jsem rozhodnut nemít žádné pochybnosti v mém srdci. Víra musí být velmi blízko pravdě podstatě věcí a já nevidím, jak člověk může žít bez této prospěšné víry. Dobro a zlo se lidem nestávají bez příčiny. Nebesa jednají s duší člověka v souladu s jejich záměrem. Když uděláte něco špatného, neváhejte přiznat svoji chybu a rychle ji odčiňte.

131:9.4 (1453.2) Moudrý člověk se zabývá hledáním pravdy a ne pouhým úsilím prožít život. Dosáhnout dokonalosti nebes je cílem člověka. Vyspělý člověk se snaží sebe měnit a tím se zbavovat úzkosti a strachu. Bůh je s vámi, nemějte o tom vůbec žádnou pochybnost ve svém srdci. Každý dobrý čin je odměněn. Vyspělý člověk nereptá proti Nebesům a ani nemá zášť vůči lidem. Co se vám nelíbí, když se vám to stane, nedělejte to jiným. Nechť soucit je součástí každého trestu; ve všech směrech se snažte o to, aby potrestání bylo darem. Taková je cesta Velkých Nebes. Ačkoliv všichni tvorové musí zemřít a vrátit se do země, duch ušlechtilého člověka jde dál vpřed, aby se objevil na nebesích a vystoupal k blaženému světlu nejvyšší jasnosti.

10. „Naše náboženství“

131:10.1 (1453.3) Když Ganid pracně dokončil náročné sestavování učení světových náboženstvích o Rajském Otci, dal si za úkol zformulovat něco, co by se mohlo považovat za shrnutí víry v Boha, ke které dospěl v důsledku učení Ježíše. Tento mladý muž měl ve zvyku nazývat takovou víru „naše náboženství.“ Ganid napsal následující:

131:10.2 (1453.4) „Hospodin, náš Bůh, je jediný Hospodin a měli byste ho milovat celou svojí myslí a srdcem a současně dělat všechno pro to, abyste milovali všechny jeho děti tak, jak milujete sami sebe. Tento jediný Bůh je náš nebeský Otec, v něm spočívají všechny věci a který pobývá, svým duchem, v každé čestné duši. A my, Boží děti, bychom se měli naučit mu důvěřovat jako spolehlivému Tvořiteli. S naším nebeským Otcem je možné všechno. Poněvadž je náš Tvořitel, který stvořil všechny věci a bytosti, nemůže tomu být jinak. Ačkoliv nemůžeme Boha vidět, můžeme ho poznat. A denním vykonáváním vůle nebeského Otce ho můžeme odkrývat svým druhům.

131:10.3 (1453.5) Božské poklady Božího charakteru musí být nekonečně hluboké a věčně moudré. Nemůžeme najít Boha pomocí znalostí, ale můžeme ho poznat v našich srdcích osobní zkušeností. Přestože jeho soudnost může být nezjistitelná, jeho soucit mohou obdržet i nejnižší bytosti na zemi. Ačkoliv Otec zaplňuje vesmír, žije také v našich srdcích. Mysl člověka je lidská, smrtelná, ale duch člověka je božský, nesmrtelný. Bůh je nejenom všemocný, ale také všemoudrý. Jestliže naši pozemští rodiče, mající sklon ke zlu, vědí jak milovat své děti a poskytovat jim prospěšné dary, tak dobrý Otec na nebesích musí mnohem víc vědět, jak moudře milovat své děti na zemi a obdarovávat je vhodnými dary.

131:10.4 (1454.1) Náš nebeský Otec nedovolí jedinému dítěti na zemi zaniknout, jestli to dítě má touhu nalézt Otce a upřímně touží být jako on. Náš Otec miluje také nečestné a je vždy laskavý k nevděčným. Kdyby jen více lidských bytostí mohlo poznat dobrotivost Boha, určitě by litovaly svých nečestných jednáních a zanechaly všech hříchů. Všechno dobré přichází dolů od Otce světla, ve kterém neexistuje žádná proměnlivost, nebo náznak změny. Duch pravého Boha pobývá v srdci člověka. On chce, aby všichni lidé byli bratři. Když lidé začnou cítit Boha, je to důkaz, že Boha nalezli a že touží ho poznat. My žijeme v Bohu a Bůh žije v nás.

131:10.5 (1454.2) Já se již déle nespokojím s vírou, že Bůh je Otec celého mého národa; od nynějška budu věřit, že je také můj Otec. Vždy se budu snažit ctít Boha s pomocí Ducha Pravdy, který se stane mým pomocníkem poté, až opravdu poznám Boha. Ale nejdříve začnu uctívat Boha tím, že se naučím vykonávat Boží vůli na zemi; to znamená, že se budu co nejupřímněji snažit chovat se ke svým druhům stejně, jak si myslím, že by se k nim choval Bůh. A když žijeme takový život v těle, můžeme Boha požádat o mnoho věcí a on uspokojí touhu našich srdcí, abychom byli lépe vybaveni sloužit našim druhům. A všechna tato láskyplná služba Božím dětem zvětšuje naši schopnost přijímat a prožívat nebeskou radost─velké potěšení, které přináší pomoc nebeského ducha.

131:10.6 (1454.3) Každý den budu děkovat Bohu za jeho nevýslovné dary; budu ho velebit za jeho úžasná díla pro lidské děti. Pro mne je on Všemocný, Tvořitel, Síla a Soucit, ale ze všeho nejlepší je to, že on je můj duchovní Otec a jako jeho pozemské dítě někdy přijdu za ním. A můj domácí učitel řekl, že hledáním jeho se stanu jako on. Vírou v Boha jsem dosáhl pokoje v Bohu. Toto nové naše náboženství je plné radosti a plodí trvalé štěstí. Jsem přesvědčen, že zachovám svoji víru až do smrti a s určitostí dosáhnu věčného života.

131:10.7 (1454.4) Učím se zkoumat všechny věci a držet se toho, co je správné. Ve všem se budu chovat ke svým druhům tak, jak bych si přál, aby se oni chovali ke mne. Díky této nové víře vím, že se můžu stát synem Božím, ale někdy, když se zamyslím, žasnu nad tím, že všichni lidí jsou moji bratři; ale je tomu opravdu tak. Nevidím, jak bych se mohl radovat z otcovství Boha, zatímco bych odmítal přijmout bratrství lidí. Každý, kdo volá jméno Hospodina, bude spasen. Jestli je to pravda, tak všichni lidé musí být moji bratři.

131:10.8 (1454.5) Od nynějška budu konat dobré skutky skrytě; také se budu modlit hlavně osobitě. Nebudu soudit, abych nebyl nespravedlivý ke svým druhům. Naučím se milovat své nepřátele; ještě jsem si správně neosvojil návyk podobat se Bohu. I když vidím Boha v těchto jiných náboženstvích, shledávám, že v „našem náboženství“ je krásnější, láskyplnější, soucitnější, osobnější a pozitivnější. Ale ze všeho nejvíce, tato nádherná a dokonalá Bytost je můj duchovní Otec; já jsem jeho dítě. A neexistují žádné jiné způsoby, než má upřímná touha být jako on, pomocí které ho nakonec najdu a budu mu věčně sloužit. Konečně mám náboženství s Bohem, nádherným Bohem a on je Bůh věčného spasení.“